Často kladené otázky
Všechny otázky pište na mail: info"zavináč"jurtaprobydleni.cz
Otázka:
Při jednom našem hovoru jste se zmínil, že ovčí vlna, kterou používáte k izolaci jurty, funguje lépe, když je trochu vlhká. Připadá mi to jako fyzikální nesmysl. Voda přece vede teplo a když je vlna vlhká, musí také lépe vést teplo.
Odpověď:
Hezká otázka... Fyzikálním pricipům rozumíte správně, ale v našem případě je třeba si uvědomit další faktory, které s celou záležitostí souvisejí. Jednak voda přenáší vede teplo nikoliv vedením jako třeba kov, ale především prouděním. Pokud byste dovedli donutit molekuly vody, aby se volně nepohybovaly, jejich tepelný přenos vzájemným rozkmitáváním atomů by byl poměrně minimální. Přenos tepla vodou je dán především tím, že se ohřáté molekuly přesouvají na jiné místo (nahoru) a tím přenášejí teplo. Dále je třeba si uvědomit, že když mluvíme o navlhlé ovčí vlně, tak nemyslíme, že z ní kape voda. Vody může být ve vlně asi 10% hmotnosti vlny. V jednom metru krychlovém je cca 40 kg vlny a tedy 4 kg vody. V prostoru, kam by se vešlo 1000 kg vody jsou pouze 4 kg vody, tedy voda zabírá 0.4% objemu. To je skutečně zanedbatelné množství. Navíc je voda rozptýlena v prostoru v podstatě rovnoměrně. Kdyby šlo o jednolitou vrstvičku vody, jako je třeba sklo, šlo by o 4mm tloušťky. Tak tlustá vodivá vrstva vody nehraje v tloušťce izolace, která je 80x tlustší prakticky žádnou roli. A jak jsem řekl, voda je v materiálu nasáknuta ve vláknech ovčí vlny. Voda má ale jinou funkci. Všechny zvířecí chlupy (ale také třeba lidské vlasy) přijetím vlhkosti plstnatí. Na povrchu chlupů jsou jakési šupinky, které se díky vodě natočí a rozevřou. Popovídejte s nějakou kamarádkou, která má vlasy citlivé na vlhko, jaké to je, když jede na dovolenou do tropů. Takto rozevřené šupinky pak mnohem lépe uzamykají vzduch mezi jednotlivými vlákny do menších komůrek a tím brání jeho proudění a zvyšují izolační schopnost vrstvy. Čili ano, voda skutečně trošičku snižuje izolační schopnost svými vlastnostmi, ale jde o snížení zcela zanedbatelné, které je bohatě vykompenzováno tím, že voda zvýši izolační schopnost vláken vlny.
Otázka:
Nemůže izolace vlivem pronikání vlhkého vzduchu v zimě postupně zmoknout a pak, až na jaře mráz povolí, tak bude izolace nasáknutá vodou?
Odpověď:
Konstrukce je vymyšlena tak, že uvnitř pod izolací je parozábrana. Není to klasická parotěsná fólie, ale je stejně vzduchotěsná. Funguje to tedy jako každé jiné zateplené podkroví. Navíc je třeba si uvědomit ještě něco. Vnitřek jurty, i když je rozdělen příčkami, je stále jeden kompaktní prostor. V tomto prostoru někde musí stát v zimě topidlo, které spaluje kyslík ze vzduchu a vypouští spaliny komínem. V jurtě je tedy trvale mírný podtlak. Vzduch se nehrne štěrbinami ven, ale naopak štěrbinami dovnitř. Je to pravý opak oproti ústřednímu topení. Vzduch přijde zvenčí, ohřeje se průchodem konstrukcí, je vydýchán, spálen a odchází komínem. Je to nejpřirozenější cirkulace vzduchu. Nikdy uvnitř nebudou plísně, ani tam nebude příliš vlhko jako v akváriu. Jen je nutné udržovat mikroventilaci. Ale to musíte v bytě také.
Otázka:
Jak je to vlastně s přihlášením k trvalému bydlišti? Můžu mít v jurtě vůbec trvalé bydliště a pokud ano, co musím splnit?
Odpověď:
Důležitá otázka. Konzultoval jsem celou věc s právníkem a celou věc musíme trochu zaškatulkovat:
Trvalé bydliště je možné přihlásit tam, kde máte číslo domu. Tedy kde máte postavenou jurtu na základě povolení stavebního úřadu jako objekt k trvalému bydlení. Stavební povolení, nebo dneska jenom ohlášení, ovšem projde jen tehdy, když je na příslušný pozemek vydáno územní rozhodnutí, že je určen ke stavbě bydlení. Takže pokud chcete mít trvalé bydliště na adrese v jurtě, musíte ji postavit stejně jako jakýkoliv jiný dům. Jurta se tím neprodraží, ale samozřejmě pozemek bývá dražší.
V druhém případě stavíte jurtu na pozemku, který není určen k bytové zástavbě. Jurtu je možné postavit jako objekt určený k rekreaci. Její povolení závisí na libovůli úředníka, respektive na posouzení situace oním úředníkem. Takže jurta je úplně stejná, plně vybavená s přívodem vody i elektřiny. Taková jurta pak dostane číslo popisné a zákon normálně umožňuje se tam přihlásit k trvalému pobytu.
No a do třetice můžete jurtu postavit kdekoliv na vašem pozemku jako stan. Do toho je každému houby, ale pokud si tam zavedete vodu a budete trvale bydlet, může to být vnímáno jako obcházení zákona. Ale samozřejmě chemický záchod či agregát ničemu nebrání. Stejně tak ale předpokládám, že tato varianta asi nebude moc využívána.
Otázka:
Na Vašich stránkách nejsou žádné informace, odkud berete tu drzost se s nimi prezentovat?
Odpověď:
No, jestli je deset normostran textu málo informací, to bych netvrdil. Na mých stránkách se dočtete všechno co potřebujete jako potenciální uživatel vědět. Dočtete se, kolik to celé stojí, na skicách se můžete podívat, jak to bude vypadat, dozvíte se metráž i provedení. Jiná věc je, že zde nepublikuji ani výkresovou dokumentaci ani návod a tak se samozřejmě nedočtete nic o postupu výroby a jednotlivých komponentech, tedy přesně to, co zde asi marně hledáte. Tyto informace totiž mají hodnotu vyjádřitelnou v korunách. Když už jsem vymyslel nový způsob zateplení a provedení celé konstrukce, chci si pomocí nich vydělat na prototyp. Ale kupte si ode mě návod a tam se chybějící informace dočtete.
Otázka:
Jak dlouho vydrží plachta?
Odpověď:
Záruka je na 15 let. Běžně taková plachta vydrží 20 - 30 let podle situace, konkrétního počasí a konkrétního podnebí. Přičemž především plachtě nesvědčí mrznoucí déšť a příliš slunce. Jednou za dvacet let se tedy dá předpokládat výměna plachty. Cena tak 50.000,- Kč. Ale když si vezmete, že jednou za dvacet let musíte i na normálním domě vyměnit okapy, žlaby, hřebenáče, lemovky kolem komína a zkontrolovat odvětrání, tak vás to vyjde zhruba na stejnou sumu.
Otázka:
Jak se jurta vytápí?
Odpověď:
Všemi způsoby... Tedy plynem, elektřinou, kombinovaně a nebo krbovými kamny. Na obrázcích to není vyznačeno, protože v prototypu se počítá s elektrickými akumulačkami, ale jurta může mít i komín (musí být opatřen lapačem jisker) a to jak po straně, tak i kdekoliv uvnitř.
Otázka:
Připadá mi trochu podezřelé, když vychvalujete vaše jurty jako by neměly žádné nevýhody.
Odpověď:
Nevýhody nemusím jmenovat, ty jsou vidět na první pohled. Je to kulaté, nezvyklé, takový hybrid mezi bytem a stanem. Nemá to sklep, nemá to čtyři stěny ani kouty. Úředníci na stavebních odborech se budou divně koukat, sousedé se budu divně koukat, přátelé si možná poklepou na čelíčko, že se z Vás stala "socka ve stanu"... To je ale snad jasné každému od prvního pohledu na obrázky. Tyto stránky mají ukázat, že se na věc lze dívat i z druhé strany, totiž že bydlení v jurtách má i své výhody, ať už v ceně, jednoduchosti a ekologičnosti a že jurta nemusí být jen atrakce na letním táboře.
Otázka:
Jak je to s bezpečností? přijde mi strašně jednoduché, aby se zloděj dostal dovnitř
Odpověď:
Když se podíváte na půdorys, uvidíte že kromě oken jsou po celém vnitřním obvodu skříňky. Takový zloděj by musel nejdříve rozříznout plachtu, zbavit se izolace, proříznout dřevěnou konstrukci, prořezat se skříňkou a až pak by se dostal dovnitř. Každý zloděj to udělá jinak - odemkne si dveře a nebo rozbije okno. Kromě toho, celou konstrukci je možné doplnit ocelovou mřížkou. Pokud se nad celou věcí zamyslíte, otázka bezpečnosti je víc v "hlavě", protože existuji snazší cesty než dírou ve stěně. V bytě vám zamčené dveře a zavřená okna připadají jako dostatečná záruka bezpečnosti a přece je to nejčastější cesta zloděje dovnitř. V jurtě to nebude jiné.
Otázka:
Čím je jurta tepeně izolována a jak?
Odpověď:
Tak to je moje know-how, ale kupte si CD s návodem a tam se dočtete všechny potřebné informace. Jenom prozradím, že se jedná o jiný princip než izolace pomocí houní a rohoží jako v tradiční jurtě.
Otázka:
Říkáte, že jurta nepotřebuje základy, nemůže ji odfouknout vítr?
Odpověď:
Jurta má takový tvar, že ji vítr nezvedá, ale přimačkává k zemi.Viz obrázek:
Navíc jsou všechny části pevně spojeny s podlahou na které stojí kuchyňská linka, příčky, skříňky po celém obvodu a další vnitřní zařízení. Samozřejmě podlahu je možné navíc ukotvit. Takže pokud vám potah z jurty odnese vítr, musel by to být uragán jak na Floridě a můžete si být jisti, že v takovém případě na žádném domě v okolí nezbyde střecha. Vy si za 50.000,- Kč koupíte novou, ale ostatní za ni dají 4x tolik.
Otázka:
Jak je to s požární bezpečností?
Odpověď:
Jurta splňuje stejné podmínky jako srub či jiná dřevostavba. Tedy kabely v chráničkách, hromosvod na komíně, bezpečné odstupy spotřebičů. Navíc její tepelná izolace je samozhášivá.
Otázka:
Vy osobně byste v tom bydlel?
Odpověď:
O tom nepochybujte. Pracuju na tom, abych mohl. A chtěl bych mít po republice víc míst, abych se mohl čas od času podívat jinam. Zatím šetřím...